Hradecko - Srdce východních Čech
obrázek bez popisu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Petrovice

Původní kostel byl postaven nejspíše ze dřeva. Farním byl již v roce 1350. O 2 roky později odváděl zdejší plebán 21 gr. papežského desátku. Roku 1355 byl podán plebán Oneš na místo po zemřelém plebánu Domaslavovi. Ještě v témže roce si směnil plebánii s Oldřichem z Markvartic. Roku 1374 si Oldřich směnil místo s Vilémem z Cítoraze. V témže roce plebán Oldřich vyznal, že je povinen držet 2 vikáře. Roku 1394 nastoupil po zemřelém Vilému plebán Tobiáš. V roce 1408 je zmíněn oltář „sv. Václava pod zvonicí“. Roku 1412 si směnil místo Dobeš s Michaelem z Křakova. Později se kostel stal filiálním ke Smidarům, a to nejspíše koncem 16. nebo začátkem 17. století. Podle některých pramenů se tak stalo až roku 1685. V roce 1716 se kostel stal opět farním.

Současný objekt byl vybudován v letech 1724-1737, protože roku 1724 je doloženo zaklenutí lodi, která byla o 2 roky později prodloužena k dnešnímu západnímu průčelí. Věž a presbytář byly stavěny v letech 1730-1737, čímž byl kostel stavebně dokončen. Opraven byl v souvislosti s velkým požárem obce (lehlo popelem 41 domů a sousední budova školy), jenž se udál v roce 1860. 11. května 1896 navštívil kostel a biřmoval zde královéhradecký biskup Msgr. ThDr. Edvard Jan Brynych. Uvádí se, že je památkově chráněn od 3. května 1958, ale do státního seznamu byl zapsán až 22. ledna 1964. K znovuvysvěcení kostela došlo v listopadu 1993. Od roku 2009 spadá kostel pod Nový Bydžov. V poslední době dochází k jeho postupné obnově, např. v roce 2012 proběhla oprava střechy, resp. výměna střešní krytiny na hlavní lodi. V současnosti je kostel staticky narušen (trhliny na fasádách, v klenbách a v nápraží otvorů), proto je nepřístupný a obehnán pletivem.

Jedná se o jednoduchou, orientovanou cihelnou stavbu, která se skládá z lodi o 3 polích s pravoúhlým kněžištěm, k němuž na sever přiléhá jednopatrová věž, v jejímž přízemí je upravena sakristie. Nároží presbytáře jsou dovnitř vydutá. Podélné fasády lodi jsou oživeny na každé straně 4 mělkými, rustikovanými pilíři. Ze západního průčelí vystupuje vydutý rizalit, který je vroubený toskánskými pilastry, nad nimž je segmentem ukončený barokní štít s vázami po stranách. Ve věži, přístupné schodištěm k ní přistavěným, jsou v patře zdi prolomeny po každé straně velkým oknem, půlkruhovitě přepásaném. Hlavní římsa věže je na každé straně vytažena v polokruhu nad ciferníky hodin. Střecha lodi má na svém konci směrem k věži stanovou stříšku osmibokého sanktusníku. Střecha věže přechází ze čtyřbokého jehlance v osmibokou lucernu, zakončenou nízkým jehlancem. Vchody do kostela jsou dva, oba v kamenných, barokně profilovaných venýřích. Jde o portál na severní straně lodi, opatřený předsíní a vchod v západním průčelí, nad nímž je umístěn znak šlechtického rodu Harrachů (trojice sepjatých per). Svrchem segmentových oken jsou v lodi 3 páry a v presbytáři 2, téhož tvaru. Loď je uvnitř rozdělena 2 páry třídílných, toskánských pilastrů ve tři pole, zaklenutá českými klenbami. Půlkruhový vítězný oblouk dělí loď od kněžiště, zaklenuté ve dvou polích českými klenbami. V dlažbě u vchodu je umístěn náhrobní kámen ze 16. století.

Většina vybavení je zhotovena v barokním slohu. Na hlavním oltáři, obnovovaném v roce 1749, visí v širokém řezaném rámci z 18. století obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1888. Vedle oltáře stojí zlacené sochy 2 andělů a sv. Petra a Pavla, všechny v životní velikosti. Pravý boční oltář je bohatě řezaný rámec pro 7 oválných obrazů, uprostřed je zasazen malý obrázek sv. Anny s Pannou Marií z 18. století. Na levém bočním oltáři visí obraz ukřižovaného Ježíše Krista s Matkou Boží z konce 18. století. Cínová křtitelnice pochází z roku 1712. Vysoká je 53 cm a v průměru kotlíku má 28 cm. Stojí na trojici kuliček, o něž se opírají nožky v drápky zakončené, jež nesou hladký kotlík, na kterém se nachází víko s krucifixem. Varhany postavil v roce 1756 Franz Katzer z Králík, a to za 270 zl. Žádná jejich novodobá oprava není doložena.

Na věži visela původně čtveřice zvonů. První o výšce 77 cm, průměru 96 cm a s nápisem: „ave marya gracya plena dominvs fecvm benedycta tv in mvlyeres et benedyctvs tfv marya.“; druhý o výšce 59 cm, průměru 72 cm, bez textu (nejspíše z počátku 15. století); třetí o výšce 46 cm, průměru 62 cm a s nápisem: „GOSS MICH CARL WILHELM PAUL IN KÖNIGGRÄTZ 1848.“; čtvrtý o výšce 26 cm, průměru 34 cm, s reliéfem sv. Václava a textem: „Walentin Lissiak Vet. Pragae 1745.“ V sanktusníku býval navíc malý a nepřístupný zvonek. Díky rekvizicím zůstal v kostele jediný zvon. 

(zdroj)

  • Kategorie kultura