Nový Bydžov
Nový Bydžov – město českých královen a studentských merend
Původní královské věnné město připomínané poprvé v pramenech v roce 1305 bylo založeno na pravidelné geometrické osnově, která ve středověkém urbanismu nemá obdoby. Toto historické jádro je chráněno jako památková zóna. Už v roce 1325 se město dostalo z držení Vartemberků, od roku 1516 Pernštejnů a od roku 1548 Valdštejnů. V roce 1569 se Nový Bydžov z poddanského vztahu vykoupil a stal se královským věnným městem.
V roce 2019 – v březnu tomu bylo 20 let, co zástupci 9 královských věnných měst založili Dobrovolný svazek obcí Královská věnná města – Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Nový Bydžov, Polička, Trutnov a Vysoké Mýto.
Jednou z nejvýznamnějších atraktivit - oslav města je jednou za pět let se opakující studentská slavnost – Merenda – zvláštní dvoudenní slavnost spadající do začátku čtyřicátých let 18. století.
Studenti si ze svého středu zvolili pantátu a panímámu merendy a slavili svůj svátek zpěvem, tancem a volnou zábavou. Hlavním uctívaným symbolem merendy se stal studentský prapor se stuhami pantátů a panímám.
Těchto studentských slavností se zúčastňovali známé osobnosti jako Václav Kliment Klicpera, František Ladislav Čelakovský a v neposlední době v roce 1861 i Božena Němcová.
Spolupráce s městem Brezno – město, které ti podává ruku…
V roce 2000 obě města navázala na letitou historii vzájemných vztahů. Byla podepsána mezinárodní partnerská smlouva dvou měst o přátelství a spolupráci.
Historické památky
Nejcennější památkou je samotný středověký půdorys středu města a gotický kostel sv. Vavřince z počátku 14. století. Patří mezi nemnoho městských kostelů nedotčených puristickými přestavbami. Ze zaniklého minoritského kláštera, který stával severovýchodně od náměstí, se dochovala jen klenební konzola, zazděná v průjezdu nové radnice. V prostoru kláštera existovala od 16. století rozsáhlá židovská čtvrť. Z ní se dochovala jen novější synagoga (dnes modlitebna Českobratrské církve evangelické). V jižní části města, naproti sokolovně, je zachován cenný židovský hřbitov, založený roku 1520. Svým stářím se řadí po pražském a kolínském na třetí místo v Čechách.
Uprostřed náměstí stojí Mariánský morový sloup se sousoším, dokončený roku 1716. Na východním okraji města (v části Metličany) stojí na kopci nad řekou Cidlinou pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího, postavený v letech 1768-75. V současné době byla dokončena jeho rekonstrukce. Radnice na západní straně náměstí vznikla v letech 1862-65 na místě renesanční, barokně přestavované radnice, z níž byla do novostavby začleněna jen část přízemí. Autorem této nejhodnotnější české novogotické radnice byl chlumecký zámecký architekt Josef Míča. Mezi další cenné památky patří novorenesanční Okresní dům z roku 1899 a secesní spořitelna s muzeem (1905-1907) - obě budovy byly postaveny podle plánů pražského architekta J. Vejrycha.
Atraktivity
Muzeum založené již v roce 1888 zaujímá nyní dvě poschodí secesní budovy spořitelny na Masarykově náměstí. Vedle historické muzejní expozice mohou návštěvníci poznat i bohatou galerii výtvarných děl 19. a 20. století, stálou výstavu Bydžov známý a neznámý a pravidelně obměňované další tematické výstavy z vlastních fondů.
Ozdobou muzejní expozice jsou deskové obrazy ze 16. století, mezi nimi zejména archa bydžovská, rozměrný epitaf Jindřicha Kapouna ze Svojkova z roku 1599, barokní obrazy Petra Brandla – Ukřižovaný a Matka Bolestná z roku 1733, ukázky nábytku, cechovních památek, fajánse, kameniny, porcelánu, skla, šperků a dalších uměleckých předmětů a bohatá expozice venkovského národopisu. Zvláštní pozornosti se těší pamětní síň profesora Bohumíra Nevyjela a jeho dcery se vzácným souborem dalších cenných obrazů a uměleckých předmětů. Poetické kouzlo vyzařuje ze soch naivního umělce Václava Kudery – Křapíka.
Byl založen v roce 1520 v jižní části za hradbami města. Od té doby až do roku 1885 zde byli pohřbíváni nejen členové místní početné komunity, ale i Židé z bližšího i vzdálenějšího okolí. Na ploše přes půl hektaru napočítáme přes 1480 náhrobků. Nejstarší dochovaný náhrobek z tmavého jemnozrnného pískovce s vrývaným hebrejským nápisem pochází v převodu na křesťanský letopočet z roku 1577.
Klíče od židovského hřbitova je možné zapůjčit v Městském muzeu po dohodě na tel.: 724 916 940
Vraťte se zpět v čase a nakoukněte do minulosti jak své tak i vašich prarodičů a praprarodičů. Patříte-li mezi milovníky hraček a všeho co k dětství patří, je tento tip na výlet právě pro vás.
Muzeum zabírá celé první patro budovy na adrese U Mlýna 1437, Nový Bydžov.
Prohlídku lze domluvit na základě telefonické dohody na tel: 608 985 477